Následkem ničivých požárů v 18. a 19. století postrádá Nové Město na Moravě význačnější architektonické památky. Díky tvorbě slavných rodáků však vlastní originální sochařskou galerii, která zdobí jeho veřejná prostranství. Největší počet uměleckých památek a pamětních desek se koncentruje na ústředním Vratislavově náměstí, kde jsou soustředěny i nejhodnotnější historické objekty, a proto bylo centrum města prohlášeno za městskou památkovou zónu. Architektonickou úpravu náměstí s borovicemi navrhl Vincenc Makovský.

VRATISLAVOVO NÁMĚSTÍ

Zámek byl postaven v 16. století na místě měšťanských domů a přestavěn v 1. polovině 18.století. Je sídlem Horácké galerie.

Katolický kostel je zasvěcený svaté Kunhutě a upoutává sgrafitovou výzdobou novoměstského rodáka Karla Němce z let 1928-29. Jeho nejstarší částí je gotický presbytář z konce 14. století. V dalším století byla přistavěna loď a v 16. Století věž, jak dokládá ve zdi u sakristie zabudovaný pamětní kámen s erbem majitele panství Viléma Dubského z Třebomyslic. Kostel byl zničen požárem v 18. a 19. století. Po posledním požáru byl zrušen hřbitov s ohradní zdí kolem kostela a do kostelního výklenku směrem k zámku přemístěna od hřbitovního kostelíčka barokní socha svatého Jana Nepomuckého. Největší z pěti zvonů - Kunhuta - má hmotnost 2,2 t.

Výzdoba sloupu na domě čp. 9 (optika), autor: ak. soch.Vincenc Makovský.
Reliéf z roku 1922, znázorňující řeznické tovaryše při práci zdobí hlavici sloupu v průčelí bývalého řeznického krámu umělcova otce.

Vratislav z Pernštejna, autor: pražský sochař Karel Dvořák.
Socha představuje majitele novoměstského panství se svitkem významných výsad, které roku 1580 udělil Novému Městu. Byla vytvořena na zakázku obecního výboru roku 1871 a o rok později osazena na kašně. Nápis na podstavci sochy připomíná autora i restaurování Janem Štursou roku 1902.

Dům čp. 11 - rodný dům národního umělce Vincence Makovského je označený pamětní deskou s bustou navrženou umělcovým žákem a asistentem Milošem Axmanem .

Stará radnice pochází ze 16. Století. Z původního objektu se zachovala renesanční vstupní síň, poschodí s věžičkou bylo vystavěno po požáru roku 1723. Rakouský znak s dvouhlavou orlicí ve vrcholu věžky poškodil za prusko-rakouské války roku 1866 pruský voják, který ustřelením hlavy upravil orlici do podoby pruského znaku. Sgrafitová výzdoba se znakem města je dílem místního rodáka Karla Němce z třicátých let 20. století. V budově je umístěno Horácké muzeum.

Dům čp. 97 - původně renesanční z pol. 16. stol., zřejmě úřední budova - v přízemí je zachován mázhaus zaklenutý na středový sloup, jež je opatřen znakem pánů z Pernštejna - zubří hlavou. Dnes je zde umístěno Turistické informační centrum.

Dům čp. 115 - rodný dům významného geologa RNDr. Josefa Františka Svobody, syna muzeologa a regionálního badatele J.F. Svobody.

Dům čp.119, reliéf : Salvator mundi ( Spasitel světa), autor: Jan Štursa
Reliéf zhotovil umělec roku 1905 k výzdobě průčelí lékárny u Salvatora . Byl proveden nanášením směsi z kufštejnského vápna, cementu a písku.
Na průčelí téhož domu upozorňuje na místo narození významného antifašisty JUdr. Ivana Sekaniny pamětní deska s bustou, realizovaná podle návrhu pražského sochaře Jana Kozáka.

Dům čp. 121 - erb s pamětním nápisem připomíná výstavbu školy nákladem vrchnostenského úředníka Antonína Želechovského ze Želechova roku 1608. Je sídlem Základní umělecké školy J. Štursy

Raněný, autor: Jan Štursa
Vrcholné protiválečně dílo českého sochařství vzniklo z frontových zážitků, zaznamenaných během války v kresbě i plastice. Bronzová plastika před umělcovým rodným domem byla odhalena roku 1965 jako památník obětem druhé světové války. Sádrový originál z roku 1921 je vystaven v Horácké galerii.

Dům čp. 122 - rodný dům Jana Štursy zdobí pamětní deska s bustou, odlitá podle návrhu akademického sochaře profesora Václava Žaluda z Prahy. Její odhalení se konalo v roce 1927.

T. G. Masaryk, autor: Jan Štursa
Busta před budovou I. základní školy byla pořízena z podnětu Štursovy obce k 10. výročí vzniku republiky. Jde o odlitek  polopostavy, určené pro výzdobu zasedací síně poslanecké sněmovny. Od války došlo již k třetí reinstalaci busty. T. G. Masaryk byl jmenován čestným občanem města, které navštívil v roce 1906 a 1928.

Sloup se sochou svaté Anny s P. Marií, autor neznámý
Nejstarší sochařská výzdoba na kašně v parku, zobrazující svatou Annu s postavičkou Panny Marie, byla pořízena roku 1727 na památku požáru a z vděčnosti uchránění před morem. Postavy na podstavci sloupu představují světce sv. Jana Nepomuckého a Karla Boromejského, blahoslaveného Jana Sarkandra a svatého Šebestiána. Na mladší původ i autora upozorňuje signatura umístěná u poslední sochy: Karel Dvořák v Praze 1875. Svatá Anna byla pro velké poškození nahrazena roku 1992 kopií a originál byl zapůjčen do Horácké galerie.

Pomník padlých v I. světové válce (známý pod názvem Pohřeb v Karpatech), autor: Jan Štursa
Bezprostřední inspirací k tomuto dílu byla autentická fotografie z karpatského bojiště. Původní návrh, vytvořený během války jako figurální kompozice v rakouských uniformách, přepracoval sochař ve 20. letech pro pomník obětem první světové války v Předměřicích nad Labem a Místku. Sousoší vojínů v uniformách legionářů bylo po umělcově smrtí provedeno v sochařsko-kamenické škole v Hořicích a odhaleno v roce 1932 k uctění památky padlých v I. světové válce.

PALACKÉHO NÁMĚSTÍ

František Palacký, autor: Jan Štursa
První veřejná umělcova zakázka vznikla v roce 1902 za studií na pražské Akademii výtvarných umění. Financoval ji bývalý starosta Josef Jelínek, Štursův poručník a velký ctitel Františka Palackého. Pomník vysekal sochař podle modelu korigovaného J. V. Myslbekem za pomoci spolužáka Jaroslava Krepčíka ve starostově domě (čp. 39 s věžičkou). Původně měl být umístěn na kašně tohoto náměstí.

Píseň hor - kopie, autor originálu: Jan Štursa
Kopie sochařské výzdoby kašny byla zhotovena ve Škole umění ve Zlíně pod vedením Vincence Makovského roku 1942. Originál z roku 1905, ztělesňující alegorii rodného kraje, vytvořil Jan Štursa na náklad obce. Je vystaven v chodbě Horáckého muzea, první dva návrhy se nacházejí ve sbírkách Horácké galerie.

Evangelický kostel
Novorenesanční chrám církve českobratrské evangelické byl slavnostně posvěcen v roce 1898. Stavba vznikla na návrh vídeňského architekta Glasera. Dohled nad stavbou měl místní stavitel Jan Sadílek. Ke kostelnímu zvonu přibyly v roce 1992 další tři, z nichž největší - Láska - má hmotnost 859 kg.

Busta J. A. Komenského, autor: Julius Pelikán, rodák z Nového Veselí
Busta z roku 1920 stojí na místě bývalé toleranční evangelické modlitebny, kterou koncem 19. století nahradil evangelický kostel.

Dům čp. 3 - pamětní deska věnovaná obětem II. světové války, autor: ak.soch.Vincenc Makovský
Deska byla odhalena u příležitosti 55. výročí osvobození v květnu r. 2000. Reliéf znázorňuje umírajícího vězně v kobce koncentračního tábora.

Dům čp. 21 - pamětní deska na rodném domě významného českého sbormistra, pedagoga a zakladatele akademického pěveckého sdružení MORAVAN prof. Josefa Veselky, Drh.c. byla odhalena 8. 5.1996. Autorem je Arnošt Chalupa z Velkého Meziříčí.

Dům čp. 22 - pamětní deska na rodném domě ruského legionáře Františka Seidela je dílem Františka Žemličky, rodáka z Benátek u Jimramova

Dům čp. 31 - rodný dům ing. Jaromíra Nečase, ministra sociální péče a člena londýnské vlády za II. světové války. Pamětní desku s bustou navrhl akademický sochař Jan Růžička ze Žďáru nad Sázavou .

Busta Leandra Čecha, autor: národní umělec Vincenc Makovský
Bustu literárního kritika a prvního ředitele reálky vysekal umělec z nedvědického mramoru za pobytu v rodišti roku 1931. Vznikla na základě anonymní soutěže, kterou vypsal Spolek pro postavení pomníku Leandra Čecha, ustavený z iniciativy spolku akademiků Horák. Socha je situována před gymnáziem Vincence Makovského, jehož průčelí zdobí umělcův reliéf místního rodáka, akademického sochaře Arnošta Košíka.

ŽĎÁRSKÁ ULICE

Popravčí měč - renesanční kamenná boží muka z druhé pol. 16. stol. s pozdějšími úpravami - na pilíří je umístěn popravčí meč s rukojetí zdobenou závitnicemi

Busta MUDr. J. Svítila - Karníka (areál nemocnice) , autor: ak. soch. Jiří Plieštik
Busta věnovaná místnímu rodákovi, lékaři, básníkovi a překladateli dr. Svítilovi, uměleckým jménem Karník. Odhalena byla v roce 2000.

Žena s klasy, autor: ak. soch. Vincenc Makovský (areál nemocnice)
Dílo z hořického pískovce vytvořené Makovským ve 30. letech bylo později určeno pro nemocnici - byl zde vybudován v 50. letech i podstavec. K jeho realizaci však došlo až v roce 2001.

KATOLICKÝ HŘBITOV

Hřbitovní kostel Nbvz. P. Marie
Kaple z roku 1596, r. 1749 byl kostel rozšířen, po požáru roku 1801 byla věž posunuta do dnešní podoby. Sgrafito sv. Václava z roku 1950 je dílem místního rodáka Karla Němce.

• MUDr. Josef Svítil - Karník - básník, spisovatel a překladatel, představitel katolické moderny
• Karel Němec - malíř a grafik
• Petr Křička - básník a překladatel
• Leandr Čech - literární kritik, první ředitel novoměstské reálky
• prof. dr. Stanislav Koudela, DrSc. - vědecký pracovník v oboru zemědělství
• prof. ing. Aleš Linsbauer - odborník v oboru cukrovarnictví a profesor brněnské techniky, autorem podobizny je sochař Jan Lichtág z Brna
• rodina Svítilova - varhanářský rod, František Svítil starší stavěl varhany též v Rakousku
• Josef a Otakar Němečtí - reprezentanti Československa v lyžování

• hrob příslušníků Štursovy rodiny a advokáta dr. L. Fialy s umělcovým náhrobkem "Pieta"
• hrob Štursových rodičů se sochařovým reliéfem hlavy ukřižovaného Krista
• hrob rodiny správce kadovské hutě Františka Plocka, s litinovými výrobky této hutě, jejíž kříže zdobí řadu hrobů z 19. století
• hrob rodiny Indrovy s plastikou "Bol" od Julia Pelikána
• hrob rodiny Kunstmüllerovy s dětskou podobiznou od Julia Pelikána

EVANGELICKÝ HŘBITOV
(za městem u silnice č. 150 ve směru na Bystřici nad Pernštejnem)

• Elvíra Stárová - místní básnířka žijící v 19. století
• Ak. soch. Vincenc Makovský - na náhrobku je použit reliéf z výzdoby budovy úpravny vody ve Vítkově - Podhradí z obsáhlého umělcova cyklu "Voda v našem životě", komponovaný na slova písně "Proč, kalino, v struze stojíš"
• ThDr. Josef Křenek - synodní senior evangelické církve a spolupracovník T. G. Masaryka v Americe za I. světové války, náhrobek navrhl národní umělec Vincenc Makovský
• Spisovatel J.V.Pleva -plastiku na náhrobku navrhl akademický sochař Josef Kubíček z Brna

Tři kříže - tři kamenné kříže neobvyklé konfigurace umístěné na kopci Kaplisko východně od města. Památka vznikla z podnětů novoměstských občanů v roce 1832 jako poděkování bohu za ušetření města před nákazou cholery a moru.