Informace o historických památkách, které je možno spatřit v Novém Městě na Moravě
naleznete také v sekci "Po stopách historie města".
Nové Město na Moravě bylo založeno okolo roku 1250
zakladatelem cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou Bočkem z Obřan.
První písemná zpráva je z roku 1267, tehdy nesla založená osada název Bočkanov. Na
listině krále Václava II. z roku 1293 je již nazýváno Nova Civitas.
| HISTORICKÉ FOTO DNE |
 |
|
|
V historii města se
vystřídalo několik období rozkvětu a úpadku. Nejdůležitějšími vlastníky byli
páni z Lipé, páni z Pernštejna, Vilém Dubský z Třebomyslic, Dietrichštejnové,
Kratzerové a nakonec Nadační ústav šlechtičen "Mariánská škola" v Brně. Za
kardinála Františka z Dietrichštejna bylo Nové Město v roce 1635 povýšeno na
město. Nové Město na Moravě je zajímavé i svými historickými a
kulturními památkami. Zachovalé historické jádro města tvoří městskou památkovou
zónu. Nejstarší památkou je zde katolický kostel sv. Kunhuty na Vratislavově
náměstí. Jeho gotický presbytář pochází ze 14. století. Asi v polovině 15.
století byla k němu přistavěna chrámová loď s vymalbou trámového stropu. V roce
1499 byl kostel doplněn o zvonici, která byla roku 1592 přestavěna na věž. Po
velkém požáru města v roce 1723 vyhořel i kostel a proto byla v roce 1725 nově
zaklenuta loď. V roce 1739 byla na jižní straně přistavěna nová sakristie a stará
na severní straně byla přeměněna na tzv. Černou kapli. V roce 1801 byl zrušen
hřbitov okolo kostela. Nový vzhled dostal kostel v letech 1928 - 1929, kdy byl uvnitř i
vně vyzdoben sgrafity novoměstského rodáka akademického malíře Karla Němce
(1879-1960). Do kostela se dříve pochovávaly význačné osoby. V předsíni kostela je
vsazen do zdi náhrobní kámen manželky úředníka Želechovského ze Želechova
(1606), v kryptě pod kněžištěm jsou pochováni někteří příslušníci rodu
Dubských a Kratzerů. Při rekonstrukci kostela v 90.letech, došlo k odhalení fresek v
Černé kapli, jež velmi sugestivně znázorňují cestu duše člověka - nebe,
očistec, ráj, peklo,...
O hřbitovním kostele Nanebevzetí Panny Marie
je nejstarší zpráva z roku 1596. V roce 1749 byl kostel o 6 m prodloužen. Při opravě
v roce 1930 byl vyzdoben sgrafitem sv. Václava od Karla Němce. Pod presbytářem je
krypta.
Po vydání tolerančního patentu v roce 1781
byla v Novém Městě vystavěna v roce 1784 evangelická modlitebna, která stála na
dnešním Komenského náměstí. Vedle ní byla v roce 1823 přistavěna fara. Za
tehdejší modlitebnou byl v letech 1896 - 1898 postaven nový evangelický kostel v
novorenesančním slohu. Na místě zbořené modlitebny byla později (1920) postavena
bysta J. A. Komenského od sochaře J. Pelikána.
Pravděpodobně ještě za nadvlády Pernštejnů
(brzy po polovině 16. století) byl v Novém Městě postaven nevelký renesanční
zámeček. Po roce 1588 byl Vilémem Dubským stavebně upraven tak, aby mohl sloužit
jako jeho trvalé sídlo. Při požáru města v roce 1723 vyhořel i zámek. Ten značně
zpustl, než byl v roce 1745 barokně přestavěn a rozšířen. Dnešní podoba zámku je
v podstatě z roku 1874, kdy byl upraven v novorenesančním stylu. V zámku dnes sídlí
Horácká galerie.
Bývalá renesanční radnice byla přestavěna v
roce 1555 ze dvou měšťanských domů na horním náměstí. Poschodí radnice bylo
vystavěno po požáru v roce 1723. V průčelí je vsazen kámen s vročením 1555 a
zubří hlavou. Čelní fasáda je vyzdobena sgrafitem Karla Němce z roku 1938. V budově
je umístěno Horácké muzeum.
V roce 1608 byla z domu č. 121 vedle fary
zřízena stará škola. Školu dal postavit úředník novoměstského panství Antonín
Želechovský ze Želechova. Tuto skutečnost sděluje pamětní deska na domě. Starou
školu nahradila nová škola postavená opodál v letech 1876 - 1879. V roce 1894 byla v
Novém Městě zřízena reálka, nová budova pro ni však byla dostavěna až v roce
1901. Dnes je to Gymnázium národního umělce Vincence Makovského.
Z druhé poloviny 15. století jsou písemné
zprávy o železném hamru v Novém Městě na Moravě, který býval na č. 20 zvaném
"Peklo".
Nové Město na Moravě je také dějištěm
podružské rebelie v roce 1791 a helvetské rebelie v letech 1796 -1797.
Východně od Nového Města na Moravě bývala
zaniklá vesnice Mnichov, dnes po ní zůstaly jen místní názvy lesa Michovy a
Michovské hory. První zprávy o vsi jsou známy z konce 15. století, v roce 1588 je
uváděna již jako pustá osada.
|